O Janu Palachovi a jeho činu se v posledních měsících mluvilo téměř všude. Zásluhu na tom asi má také uvedení filmu „Jan Palach“ loni v létě a právě připomínané výročí jeho úmrtí. Měla jeho oběť nějaký smysl? A jaký?
Pro velkou část osob, s nimiž jsem na toto téma diskutovala, je odpověď jednoznačná – Palach nebyl normální a svým činem nikomu nepomohl. Jenže co znamená být normální? Umět se přizpůsobit době, která si říkala normalizace? Jsou zoufalost a pocit bezmoci opravdu duševní poruchou?
Už loni jsme psali o osudových osmičkách a okamžicích, na která by se v roce 2018 nemělo zapomínat. Internet je takových článků plný, koneckonců data s devítkou na konci letopočtu si může každý dohledat během pár minut sám. Není však výročí jako výročí. V tomto článku se můžete dozvědět něco o devatero událostech, které jsou dle našeho zaujatého pohledu zajímavá a hodná připomenutí.
Pokračování textu „9 výročí, která si připomeneme v roce 2019“
Nedávno jsem v Respektu četla úvahu amerického politologa a publicisty Fareeda Zakaria, pravidelného přispěvatele týdeníku. Jeho článek o ohrožení demokracie samotnými demokraty ve mně vyvolal zjištění, že i já sama možná demokracii čas od času ohrožuji.
O školství a významu jednotlivých vědních disciplín se v poslední době hodně mluví. Někteří nevidí smysl v humanitních oborech, které nejsou zárukou úspěšné kariéry, jiní tvrdě kritizují požadavky na znalosti základní matematiky. Takovému souboji bych se ráda vyhnula. Namísto toho nabízím zajímavý tip na čtení – Why Democracy Needs The Humanities (Proč demokracie potřebuje humanitní vědy) s krycím názvem Not For Profit (Ne za účelem zisku).
Pokračování textu „Proč potřebujeme humanitní vědy“
Žila byla kdysi jedna objektivita. Všichni si o ní povídali, všichni ji požadovali, ale nikdo ji nikdy neviděl. Přesto volali: „Hej, ty objektivito! Pojď sem, potřebujeme tě tu.“ Ale ona nikdy nepřišla.
