Co je v konzervě, to se nezkazí

Na školství nadává kde kdo – i já bych mohla, koneckonců jsem ještě stále součástí středoškolského systému. Často se školám vyčítá míra neochoty učit věci, na nichž skutečně záleží, odstoupit od memorování a přejít k přemýšlení či obnovit učitelské sbory natolik, aby nás nevyučovali lidé odchovaní Brežněvem. A pak jsou tady samozřejmě maturity a celý ten proces, než k nim budete připuštěni.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Dnes bych si ráda zanadávala oboustranně – na studenty i na kantory, a sice v oblasti českého jazyka a literatury. Bude to krátké, úderné a velice zaujaté. Pokračování textu „Co je v konzervě, to se nezkazí“

O školství pohledem septimánky

Téměř každý den chodím se spolužáky po vyučování na oběd do školní jídelny. Sedíme u stolu, někdy ve čtyřech, někdy třeba v osmi, a diskutujeme o hodinách, na kterých jsme ten den seděli, o informacích, které nám byly předány a o tom, co s těmito informacemi uděláme v budoucnu, pokud tedy vůbec něco. A protože jsme zrovna dnes probírali záležitosti, které by se obecně daly klasifikovat jako problémy školství, rozhodla jsem se se nad tím to trochu zamyslet formou článku. Pokračování textu „O školství pohledem septimánky“