Zeman vzdává plán na kanál Dunaj – Odra – Labe, místo něj kope příkop Ústí – Plzeň – Budějovice

Příkop se potáhne po české státní hranici s Německem a Rakouskem. Prasident Zeman učinil první velký výkop svou pravdomluvností, když prohlásil, že Novičok se v ČR vyráběl. BIS to sice odmítla a vojenská rozvědka zase mluvila o jiné látce, ale prasident naštěstí výkop stejně zahájil. Příkop bude pravděpodobně sloužit na obranu našich hodnot – například nízkých platů, genderové nerovnosti nebo prasidentské ješitnosti.

Zeman a Putin, Zdroj: Wikimedia, kreml.ru

Pokračování textu „Zeman vzdává plán na kanál Dunaj – Odra – Labe, místo něj kope příkop Ústí – Plzeň – Budějovice“

O Pavlu Wonkovi, jeho životě a posmrtné slávě

Co člověk, to samostatná dějinná kapitola. Že historie není černobílá, víme všichni už dávno. Občas – v poslední době až podezřele často – se však setkávám s případy, u nichž je velmi těžké uspořádat myšlenky a vytvořit názor, který by kalkuloval se všemi fakty i domněnkami. 26. dubna 1988 v odpoledních hodinách zemřel v důsledku špatného zdravotního stavu politický vězeň Pavel Wonka. Osobnost, o které se nedá říct, kým vlastně byla.

Zdroj

Pokračování textu „O Pavlu Wonkovi, jeho životě a posmrtné slávě“

Mýtus o existenci totální objektivity

Žila byla kdysi jedna objektivita. Všichni si o ní povídali, všichni ji požadovali, ale nikdo ji nikdy neviděl. Přesto volali: „Hej, ty objektivito! Pojď sem, potřebujeme tě tu.“ Ale ona nikdy nepřišla.

Jana Bobošíková byla na přelomu let 2000 a 2001 jedním z hlavních aktérů pokusu o zestátnění České televize

Pokračování textu „Mýtus o existenci totální objektivity“

Jak si uzurpovat statní moc

Andrej Babiš
Andrej Babiš, Zdroj: David Sedlecký, Wikipedia

Asi málokdo mohl v posledních několika dnech minout všudypřítomné články připomínající komunistický puč v roce 1948. Kromě připomínek, jak že se to vlastně tehdy semlelo, kdo všechno na to doplatil a kde bychom mohli být, kdyby se tehdejší Čechoslováci o osud svého státu zajímali, jsme také mohli číst často smělé, avšak také velice nekonkrétní spekulace o podobnostech s dnešní situací. Pojďme si to trochu konkretizovat a najít spojitosti.

Pokračování textu „Jak si uzurpovat statní moc“

Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?

V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí Vítězného února. Dříve to byl jeden z nejdůležitějších komunistických svátků, dnes slouží 25. únor jako vzpomínka i varování před totalitními režimy. Prezident Zeman zmínil v jednom ze svých lednových projevů, že ministři, kteří v únoru 1948 podali demisi, byli blci. V tomto článku se toto tvrzení pokusím vyvrátit.

Vítězný únor se za dob komunismu slavil jako státní svátek. Zdroj

Pokračování textu „Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?“

Proč Miloš Zeman zůstane dalších pět let na Hradě

Proč Miloš Zeman zůstane dalších pět let na Hradě

Kampaň obou kandidátů pro druhé kolo je v plném proudu. Ovlivní však jen některé lidi. Valná většina voličů je již rozhodnuta a ví, jak se při druhém kole zachová. Právě to nakonec pravděpodobně převáži misky vah na stranu stávajícího prezidenta. Proč? Protože lidé, kteří ho volili tehdy, ho vesměs považují za velice schopného, jakkoli se to druhé straně zdá směšné, a pravděpodobně ho tak budou volit i letos. Pokračování textu „Proč Miloš Zeman zůstane dalších pět let na Hradě“

Hledá se hradní gerontolog

Hledá se hradní gerontolog

Paní prezidentka se probudila časně. Nebylo to neobvyklé, každý den vstávala kolem šesté, aby si před začátkem dne stihla zaběhat. Její ochranka to neviděla ráda, protože zásadně odmítala, aby ji doprovázeli dva tělesní strážci. Byl to pro ni ranní ceremoniál, který jí pomáhal projít dlouhým dnem, a dva mohutní muži v jejích patách by psychickou úroveň tohoto obřadu poněkud snižovali. Navíc takto nevzbuzovala tolik pozornosti; osamělá běžkyně mezi spoustou lidí není zas tak nápadná.

Pokračování textu „Hledá se hradní gerontolog“

Od Masaryka až po Zemana

Vlajka prezidenta České republiky je jedním ze státních symbolů. Jejím autorem je Jiří Louda. Zdroj

V pátek a sobotu probíhalo první kolo přímé volby prezidenta republiky. Průzkumy se ukázaly býti ve svých odhadech celkem přesné – po sečtení výsledků získal první místo Miloš Zeman, obhajující svůj post, a Jiří Drahoš, kandidát ze sféry Akademie věd, který se pro velkou část národa stal možným pojítkem, možnou záchranou. Někteří neúspěšní kandidáti vyjádřili svou podporu v druhém kole Jiřímu Drahošovi, přesto bude druhé kolo, které se koná za dva týdny, velmi napínavé. A co v tomto mezičase? Kromě slíbených duelů dvou postupivších kandidátů, celé řady rozhovoru a trnutí, komu svůj hlas hodí nerozhodní voliči, toho snad tolik nebude. Pojďme se tedy na chvíli pozastavit a projít si historii voleb a vlád prezidentů od Masaryka až… inu, po Miloše Zemana.

Pokračování textu „Od Masaryka až po Zemana“

Pětiletka Miloše Zemana

Miloš Zeman v roce 2017, zdroj Wikipedie

Ať už se stavíte na stranu jeho velkých podporovatelů, nebo ho naprosto nemůžete vystát, jen těžko popřete, že Miloš Zeman je skutečně veledůležitou osobností české politické scény. Předsedal ČSSD v letech 1993–2001, Poslanecké sněmovně v letech 1996–1998 a menšinové vládě 1998–2002. Právě ona menšinová vláda bývá dnes často zmiňována v souvislosti s kontroverzní opoziční smlouvou, kterou Zeman a jeho ČSSD uzavřela s ODS. Bylo to období velkého sebevědomí těchto dvou stran, které se jim však nevyplatilo, ač tehdy jejich pozice vypadaly neotřesitelně. Dnes je ODS druhou nejsilnější stranou poté, co se odrazila ode dna ve volbách v roce 2013 s pouhými 7,7 % hlasů. ČSSD je po volbách v roce 2017 ještě níže, v Poslanecké sněmovně má pouhých 7,3 %. Pokračování textu „Pětiletka Miloše Zemana“

Co přinese rok 2018 aneb osudové osmičky napříč staletími

Když se jen tak letmo podíváte do nějakého hodně stručného přehledu dějinných událostí, které významně poznamenaly budoucnost nejen naši, ale i světovou, všimnete si zajímavého jevu. Velmi často se takové převratné okamžiky datují s osmičkou na konci letopočtu. Může to být náhoda, může to mít své logické vysvětlení. Pojďme si tedy s počátkem roku 2018 stručně vyjmenovat ty nejznámější nebo nejdůležitější body a zamysleme se nad tím, jak se do historie zapíše tento začínající rok s osmičkou na konci. Pokračování textu „Co přinese rok 2018 aneb osudové osmičky napříč staletími“