5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout

O “přátelské pomoci”, kterou Československu poskytly před padesáti lety některé země Varšavské smlouvy, slyšíme teď neustále. Chystají se koncerty, pochody, památkové akce. Do kin přichází film o Palachovi, který je symbolem konce Pražského jara. K tehdejším událostem se vyjadřují pamětníci z řad běžných smrtelníků, ale také herci, zpěváci, politici, spisovatelé. Pokud se ale chcete o šedesátém osmém dozvědět něco víc, ověřit si, jestli máte správné informace nebo si třeba přečíst zamyšlení, jestli jsme se měli bránit nebo ne, máme pro vás několik tipů na čtení! (Symbolických pět.)

21. srpen v Liberci, zdroj: Moderní dějiny

Pokračování textu „5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout“

Mělo Československo smysl?

Když připravuji článek na nějaké historické, ale i politické téma, snažím se přistupovat k němu zodpovědně. Informace vyhledávám už dlouho před tím, než sepisuji samotné odstavce, svůj názor si vytvářím na základě čtení literatury a sledování dění ve společnosti. A právě o jednom literárním zdroji bych ráda napsala dnes.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Pokračování textu „Mělo Československo smysl?“

Oligarchismus v české společnosti 1. část

Rakousko-britský filosof Karl Popper[1] označil v roce 1945 Československo, které vybudoval Masaryk, za jeden z nejlepších a nejvíc demokratických států, které kdy existovaly. Po několika desítkách let pronesl, že Československo „bylo nade všechnu pochybnost nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa.“ Musíme se však zamyslet nad tím, jak vnímal on situaci tehdy a jak ji my vnímáme dnes. A samozřejmě nesmíme vynechat názor samotných obyvatel Československa za první republiky a fakta, která si s výroky liberálního filosofa a vědce trochu protiřečí. Pokračování textu „Oligarchismus v české společnosti 1. část“

Jak Češi podcenili význam Pittsburské dohody

Dnes si připomínáme ne tak osudovou, přesto pro vývoj naší společnosti důležitou osmičku. Přesně před sto lety – 30.května 1918 – byla totiž v Pittsburghu (USA) podepsána takzvaná Pittsburská dohoda. Proč byla důležitá?

Pokračování textu „Jak Češi podcenili význam Pittsburské dohody“

Fungoval by socialismus s lidskou tváří?

4. dubna (respektive 5.dubna) jsme měli výročí schválení Akčního programu Ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1968. 10. dubna otisklo celé znění Dubčekova Akčního programu Rudé právo a v průběhu tohoto jarního měsíce se k němu vyjadřovali spisovatelé, novináři, politici, osobnosti – ale především se podle něj začala řídit vláda. Alespoň na krátko.

Alexandr Dubček během Pražského jara. Zdroj

Pokračování textu „Fungoval by socialismus s lidskou tváří?“

Měli by být komunisté zakázáni?

Včera slavila Komunistická strana Čech a Moravy nenápadné výročí 28 let od svého založení 31. března 1990. Ve skutečnosti se nejednalo ani tak o založení nové strany, jako o definitivní rozpad Komunistické strany Československa. Proč vznikla až po sametové revoluci a proč vůbec existuje? A podle jakého klíče smějí vznikat politické strany?

Zdroj

Pokračování textu „Měli by být komunisté zakázáni?“

Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?

V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí Vítězného února. Dříve to byl jeden z nejdůležitějších komunistických svátků, dnes slouží 25. únor jako vzpomínka i varování před totalitními režimy. Prezident Zeman zmínil v jednom ze svých lednových projevů, že ministři, kteří v únoru 1948 podali demisi, byli blci. V tomto článku se toto tvrzení pokusím vyvrátit.

Vítězný únor se za dob komunismu slavil jako státní svátek. Zdroj

Pokračování textu „Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?“

Od Masaryka až po Zemana

Vlajka prezidenta České republiky je jedním ze státních symbolů. Jejím autorem je Jiří Louda. Zdroj

V pátek a sobotu probíhalo první kolo přímé volby prezidenta republiky. Průzkumy se ukázaly býti ve svých odhadech celkem přesné – po sečtení výsledků získal první místo Miloš Zeman, obhajující svůj post, a Jiří Drahoš, kandidát ze sféry Akademie věd, který se pro velkou část národa stal možným pojítkem, možnou záchranou. Někteří neúspěšní kandidáti vyjádřili svou podporu v druhém kole Jiřímu Drahošovi, přesto bude druhé kolo, které se koná za dva týdny, velmi napínavé. A co v tomto mezičase? Kromě slíbených duelů dvou postupivších kandidátů, celé řady rozhovoru a trnutí, komu svůj hlas hodí nerozhodní voliči, toho snad tolik nebude. Pojďme se tedy na chvíli pozastavit a projít si historii voleb a vlád prezidentů od Masaryka až… inu, po Miloše Zemana.

Pokračování textu „Od Masaryka až po Zemana“

Co přinese rok 2018 aneb osudové osmičky napříč staletími

Když se jen tak letmo podíváte do nějakého hodně stručného přehledu dějinných událostí, které významně poznamenaly budoucnost nejen naši, ale i světovou, všimnete si zajímavého jevu. Velmi často se takové převratné okamžiky datují s osmičkou na konci letopočtu. Může to být náhoda, může to mít své logické vysvětlení. Pojďme si tedy s počátkem roku 2018 stručně vyjmenovat ty nejznámější nebo nejdůležitější body a zamysleme se nad tím, jak se do historie zapíše tento začínající rok s osmičkou na konci. Pokračování textu „Co přinese rok 2018 aneb osudové osmičky napříč staletími“