O tom, jak se dá historie interpretovat podle vlastních potřeb

Historie patří k tomu druhu vědních oborů, které sice pracují s celou řadou faktů, spoustu věcí si ale můžeme, někdy také musíme domýšlet. A tak se stává, že používáme vlastní dějiny jako velmi silnou zbraň, argument ospravedlňující naše jednání.

Zdroj

Pokračování textu „O tom, jak se dá historie interpretovat podle vlastních potřeb“

Oběti kapitalismu

To si tak žijete v iluzi dokonalého světa. Říkáte si, co chcete, děláte si, co chcete, máte přístup ke všem vymoženostem moderního světa. Malou skvrnou je snad jen určitá ekonomická zaostalost země za západem Evropy a s tím související nižší kupní síla, ale jinak se člověk má docela fajn. Pokračování textu „Oběti kapitalismu“

Jak Rusko ke komunismu přišlo aneb ukončení války na východní frontě

První světová válka byla po dlouhé době prvním velkým konfliktem, který poznamenal nejen celou Evropu, ale také celý svět. Co hůř – válka, které se také říká zákopová, překonala všechny předchozí svou krutostí, nečestností, počtem obětí a množstvím vynalezených zbraní a smrtících prostředků. Při vědomí toho všeho nás ani nemůže překvapit, že už po třech letech jí měli všichni přímí i nepřímí účastníci dost a přáli si mír. V Rusku se ho prostý lid dočkal o něco dříve, i když s nedozírnými následky na několik následujících desetiletí.

Fotka z mírového jednání v Brestu Litevském mezi Německem, Rakouskem a Ruskem. Zdroj

Pokračování textu „Jak Rusko ke komunismu přišlo aneb ukončení války na východní frontě“

Jak si uzurpovat statní moc

Andrej Babiš
Andrej Babiš, Zdroj: David Sedlecký, Wikipedia

Asi málokdo mohl v posledních několika dnech minout všudypřítomné články připomínající komunistický puč v roce 1948. Kromě připomínek, jak že se to vlastně tehdy semlelo, kdo všechno na to doplatil a kde bychom mohli být, kdyby se tehdejší Čechoslováci o osud svého státu zajímali, jsme také mohli číst často smělé, avšak také velice nekonkrétní spekulace o podobnostech s dnešní situací. Pojďme si to trochu konkretizovat a najít spojitosti.

Pokračování textu „Jak si uzurpovat statní moc“

Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?

V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí Vítězného února. Dříve to byl jeden z nejdůležitějších komunistických svátků, dnes slouží 25. únor jako vzpomínka i varování před totalitními režimy. Prezident Zeman zmínil v jednom ze svých lednových projevů, že ministři, kteří v únoru 1948 podali demisi, byli blci. V tomto článku se toto tvrzení pokusím vyvrátit.

Vítězný únor se za dob komunismu slavil jako státní svátek. Zdroj

Pokračování textu „Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?“

Před deseti lety vyhlásilo Kosovo nezávislost

Dnes si ve stínu Zimních olympijských her, kde se Čechům celkem daří, připomínáme jedno kulaté výročí, na které je dodnes pohlíženo různorodě. Přesně před deseti lety vyhlásila provincie Kosovo nezávislost na Srbsku, čímž byl završen vleklý rozpad Jugoslávie jako takové. Kde se vzaly tendence obyvatel Kosova odtrhnout se a jak se jim žije dnes?

Zdroj: Pixabay

Pokračování textu „Před deseti lety vyhlásilo Kosovo nezávislost“

O školství pohledem septimánky

Téměř každý den chodím se spolužáky po vyučování na oběd do školní jídelny. Sedíme u stolu, někdy ve čtyřech, někdy třeba v osmi, a diskutujeme o hodinách, na kterých jsme ten den seděli, o informacích, které nám byly předány a o tom, co s těmito informacemi uděláme v budoucnu, pokud tedy vůbec něco. A protože jsme zrovna dnes probírali záležitosti, které by se obecně daly klasifikovat jako problémy školství, rozhodla jsem se se nad tím to trochu zamyslet formou článku. Pokračování textu „O školství pohledem septimánky“

Antisemitismus v kostce

Zatímco se v Česku v sobotu 27. ledna odpoledne napjatě vyčkávalo, kdo získá prezidentský úřad na dalších pět let, západ si připomínal Den památky obětí holocaustu. Svou podporu židovské komunitě vyjádřil v souvislosti s tímto dnem například i Donald Trump ve svém projevu z Kapitolu 26.1.2018, vzpomínkové akce ale probíhaly hlavně v Polsku a Německu. Proč je otázka holocaustu stále bolestivá, proč dodnes existuje kromě všemožných rasových a náboženských nesnášenlivostí také antisemitismus?

Židé (ale také třeba muslimové, homosexuálové nebo černoši) mohou za to, že se máme špatně. Sice pro to nemáme žádné důkazy, ale někdo to napsal na Google, tak to musí být pravda. Zdroj

Pokračování textu „Antisemitismus v kostce“

Proč Miloš Zeman zůstane dalších pět let na Hradě

Proč Miloš Zeman zůstane dalších pět let na Hradě

Kampaň obou kandidátů pro druhé kolo je v plném proudu. Ovlivní však jen některé lidi. Valná většina voličů je již rozhodnuta a ví, jak se při druhém kole zachová. Právě to nakonec pravděpodobně převáži misky vah na stranu stávajícího prezidenta. Proč? Protože lidé, kteří ho volili tehdy, ho vesměs považují za velice schopného, jakkoli se to druhé straně zdá směšné, a pravděpodobně ho tak budou volit i letos. Pokračování textu „Proč Miloš Zeman zůstane dalších pět let na Hradě“

Hledá se hradní gerontolog

Hledá se hradní gerontolog

Paní prezidentka se probudila časně. Nebylo to neobvyklé, každý den vstávala kolem šesté, aby si před začátkem dne stihla zaběhat. Její ochranka to neviděla ráda, protože zásadně odmítala, aby ji doprovázeli dva tělesní strážci. Byl to pro ni ranní ceremoniál, který jí pomáhal projít dlouhým dnem, a dva mohutní muži v jejích patách by psychickou úroveň tohoto obřadu poněkud snižovali. Navíc takto nevzbuzovala tolik pozornosti; osamělá běžkyně mezi spoustou lidí není zas tak nápadná.

Pokračování textu „Hledá se hradní gerontolog“