“Jakákoliv realita má v sobě skrytou absurditu.”

Divadelní hry Václava Havla vám jistě nejsou neznámé. Jeho jednoaktové hry, takzvané “vaňkovky” budily pozornost kdysi, když byly poprvé vydány a hrány, a vzbuzují ji i v současnosti. Co je vlastně na nich tak hodnotné, pomineme-li identitu jejich autora? Koneckonců Václav Havel byl v době, kdy tyto hry psal, ne snad neznámým, ale určitě ne proslulým dramatikem. Respektive psancem komunistického režimu. Pokračování textu „“Jakákoliv realita má v sobě skrytou absurditu.”“

5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout

O “přátelské pomoci”, kterou Československu poskytly před padesáti lety některé země Varšavské smlouvy, slyšíme teď neustále. Chystají se koncerty, pochody, památkové akce. Do kin přichází film o Palachovi, který je symbolem konce Pražského jara. K tehdejším událostem se vyjadřují pamětníci z řad běžných smrtelníků, ale také herci, zpěváci, politici, spisovatelé. Pokud se ale chcete o šedesátém osmém dozvědět něco víc, ověřit si, jestli máte správné informace nebo si třeba přečíst zamyšlení, jestli jsme se měli bránit nebo ne, máme pro vás několik tipů na čtení! (Symbolických pět.)

21. srpen v Liberci, zdroj: Moderní dějiny

Pokračování textu „5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout“

O Hawkingovi a populárně naučné literatuře

Knihy o fyzice obvykle nečtu. Vždycky jsem si myslela, že to není nic pro mě – že tomu vůbec nerozumím a vlastně mě to ani až tak nezajímá. Pak jsem se dostala k Hawkingovi a jeho Stručné historii času a Vesmíru v kostce. Respektive ono krásné ilustrované vydání se dostalo ke mně. A během čtení jsem si uvědomila, že vyhýbat se neznámému by byla věčná chyba.

zdroj: Vlasta Řenčová

O fyziku Stephenu Hawkingovi bylo napsáno hodně. Jeho slavné knihy A Brief History of Time & The Universe in a Nutshell jsem četla přibližně v době, kdy tento geniální vědec letos v březnu zemřel. Tehdy se ve mně začala rodit myšlenka, kterou bych dnes ráda rozvedla. Pokračování textu „O Hawkingovi a populárně naučné literatuře“

Proč potřebujeme humanitní vědy

O školství a významu jednotlivých vědních disciplín se v poslední době hodně mluví. Někteří nevidí smysl v humanitních oborech, které nejsou zárukou úspěšné kariéry, jiní tvrdě kritizují požadavky na znalosti základní matematiky. Takovému souboji bych se ráda vyhnula. Namísto toho nabízím zajímavý tip na čtení – Why Democracy Needs The Humanities (Proč demokracie potřebuje humanitní vědy) s krycím názvem Not For Profit (Ne za účelem zisku). Pokračování textu „Proč potřebujeme humanitní vědy“

Mělo Československo smysl?

Když připravuji článek na nějaké historické, ale i politické téma, snažím se přistupovat k němu zodpovědně. Informace vyhledávám už dlouho před tím, než sepisuji samotné odstavce, svůj názor si vytvářím na základě čtení literatury a sledování dění ve společnosti. A právě o jednom literárním zdroji bych ráda napsala dnes.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Pokračování textu „Mělo Československo smysl?“

Machiavelliho Vladař

Pojem klasická literatura je velice obsáhlý – nedá se přesně říct, co všechno sem můžeme zařadit. Jistým “ukazatelem významu” může být, že se kniha dostala na seznam středoškolské maturitní četby, byť to sama za příliš důležité nepovažuji. Ale člověk by čekal, že na tomhle dlouhém seznamu budou knihy, které čtenáři něco přinesou – nejen v době, kdy jsou napsány, nýbrž kdykoliv v budoucnosti. Že zde najdeme knihy, ke kterým se můžeme vracet, když se snažíme pochopit svět. Kolik z vybraných děl splňuje toto kritérium, to si netroufám tvrdit. Myslím ale, že Vladař sem patří jednoznačně.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Pokračování textu „Machiavelliho Vladař“