Fungoval by socialismus s lidskou tváří?

4. dubna (respektive 5.dubna) jsme měli výročí schválení Akčního programu Ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1968. 10. dubna otisklo celé znění Dubčekova Akčního programu Rudé právo a v průběhu tohoto jarního měsíce se k němu vyjadřovali spisovatelé, novináři, politici, osobnosti – ale především se podle něj začala řídit vláda. Alespoň na krátko.

Alexandr Dubček během Pražského jara. Zdroj

Pokračování textu „Fungoval by socialismus s lidskou tváří?“

Měli by být komunisté zakázáni?

Včera slavila Komunistická strana Čech a Moravy nenápadné výročí 28 let od svého založení 31. března 1990. Ve skutečnosti se nejednalo ani tak o založení nové strany, jako o definitivní rozpad Komunistické strany Československa. Proč vznikla až po sametové revoluci a proč vůbec existuje? A podle jakého klíče smějí vznikat politické strany?

Zdroj

Pokračování textu „Měli by být komunisté zakázáni?“

O tom, jak se dá historie interpretovat podle vlastních potřeb

Historie patří k tomu druhu vědních oborů, které sice pracují s celou řadou faktů, spoustu věcí si ale můžeme, někdy také musíme domýšlet. A tak se stává, že používáme vlastní dějiny jako velmi silnou zbraň, argument ospravedlňující naše jednání.

Zdroj

Pokračování textu „O tom, jak se dá historie interpretovat podle vlastních potřeb“

Jak Rusko ke komunismu přišlo aneb ukončení války na východní frontě

První světová válka byla po dlouhé době prvním velkým konfliktem, který poznamenal nejen celou Evropu, ale také celý svět. Co hůř – válka, které se také říká zákopová, překonala všechny předchozí svou krutostí, nečestností, počtem obětí a množstvím vynalezených zbraní a smrtících prostředků. Při vědomí toho všeho nás ani nemůže překvapit, že už po třech letech jí měli všichni přímí i nepřímí účastníci dost a přáli si mír. V Rusku se ho prostý lid dočkal o něco dříve, i když s nedozírnými následky na několik následujících desetiletí.

Fotka z mírového jednání v Brestu Litevském mezi Německem, Rakouskem a Ruskem. Zdroj

Pokračování textu „Jak Rusko ke komunismu přišlo aneb ukončení války na východní frontě“

Jak si uzurpovat statní moc

Andrej Babiš
Andrej Babiš, Zdroj: David Sedlecký, Wikipedia

Asi málokdo mohl v posledních několika dnech minout všudypřítomné články připomínající komunistický puč v roce 1948. Kromě připomínek, jak že se to vlastně tehdy semlelo, kdo všechno na to doplatil a kde bychom mohli být, kdyby se tehdejší Čechoslováci o osud svého státu zajímali, jsme také mohli číst často smělé, avšak také velice nekonkrétní spekulace o podobnostech s dnešní situací. Pojďme si to trochu konkretizovat a najít spojitosti.

Pokračování textu „Jak si uzurpovat statní moc“

Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?

V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí Vítězného února. Dříve to byl jeden z nejdůležitějších komunistických svátků, dnes slouží 25. únor jako vzpomínka i varování před totalitními režimy. Prezident Zeman zmínil v jednom ze svých lednových projevů, že ministři, kteří v únoru 1948 podali demisi, byli blci. V tomto článku se toto tvrzení pokusím vyvrátit.

Vítězný únor se za dob komunismu slavil jako státní svátek. Zdroj

Pokračování textu „Proč ministři nekomunistických stran nebyli blbí?“

Před deseti lety vyhlásilo Kosovo nezávislost

Dnes si ve stínu Zimních olympijských her, kde se Čechům celkem daří, připomínáme jedno kulaté výročí, na které je dodnes pohlíženo různorodě. Přesně před deseti lety vyhlásila provincie Kosovo nezávislost na Srbsku, čímž byl završen vleklý rozpad Jugoslávie jako takové. Kde se vzaly tendence obyvatel Kosova odtrhnout se a jak se jim žije dnes?

Zdroj: Pixabay

Pokračování textu „Před deseti lety vyhlásilo Kosovo nezávislost“

Antisemitismus v kostce

Zatímco se v Česku v sobotu 27. ledna odpoledne napjatě vyčkávalo, kdo získá prezidentský úřad na dalších pět let, západ si připomínal Den památky obětí holocaustu. Svou podporu židovské komunitě vyjádřil v souvislosti s tímto dnem například i Donald Trump ve svém projevu z Kapitolu 26.1.2018, vzpomínkové akce ale probíhaly hlavně v Polsku a Německu. Proč je otázka holocaustu stále bolestivá, proč dodnes existuje kromě všemožných rasových a náboženských nesnášenlivostí také antisemitismus?

Židé (ale také třeba muslimové, homosexuálové nebo černoši) mohou za to, že se máme špatně. Sice pro to nemáme žádné důkazy, ale někdo to napsal na Google, tak to musí být pravda. Zdroj

Pokračování textu „Antisemitismus v kostce“

Od Masaryka až po Zemana

Vlajka prezidenta České republiky je jedním ze státních symbolů. Jejím autorem je Jiří Louda. Zdroj

V pátek a sobotu probíhalo první kolo přímé volby prezidenta republiky. Průzkumy se ukázaly býti ve svých odhadech celkem přesné – po sečtení výsledků získal první místo Miloš Zeman, obhajující svůj post, a Jiří Drahoš, kandidát ze sféry Akademie věd, který se pro velkou část národa stal možným pojítkem, možnou záchranou. Někteří neúspěšní kandidáti vyjádřili svou podporu v druhém kole Jiřímu Drahošovi, přesto bude druhé kolo, které se koná za dva týdny, velmi napínavé. A co v tomto mezičase? Kromě slíbených duelů dvou postupivších kandidátů, celé řady rozhovoru a trnutí, komu svůj hlas hodí nerozhodní voliči, toho snad tolik nebude. Pojďme se tedy na chvíli pozastavit a projít si historii voleb a vlád prezidentů od Masaryka až… inu, po Miloše Zemana.

Pokračování textu „Od Masaryka až po Zemana“

Co přinese rok 2018 aneb osudové osmičky napříč staletími

Když se jen tak letmo podíváte do nějakého hodně stručného přehledu dějinných událostí, které významně poznamenaly budoucnost nejen naši, ale i světovou, všimnete si zajímavého jevu. Velmi často se takové převratné okamžiky datují s osmičkou na konci letopočtu. Může to být náhoda, může to mít své logické vysvětlení. Pojďme si tedy s počátkem roku 2018 stručně vyjmenovat ty nejznámější nebo nejdůležitější body a zamysleme se nad tím, jak se do historie zapíše tento začínající rok s osmičkou na konci. Pokračování textu „Co přinese rok 2018 aneb osudové osmičky napříč staletími“