5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout

O “přátelské pomoci”, kterou Československu poskytly před padesáti lety některé země Varšavské smlouvy, slyšíme teď neustále. Chystají se koncerty, pochody, památkové akce. Do kin přichází film o Palachovi, který je symbolem konce Pražského jara. K tehdejším událostem se vyjadřují pamětníci z řad běžných smrtelníků, ale také herci, zpěváci, politici, spisovatelé. Pokud se ale chcete o šedesátém osmém dozvědět něco víc, ověřit si, jestli máte správné informace nebo si třeba přečíst zamyšlení, jestli jsme se měli bránit nebo ne, máme pro vás několik tipů na čtení! (Symbolických pět.)

21. srpen v Liberci, zdroj: Moderní dějiny

Pokračování textu „5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout“

Islám a lidská práva. Jde to dohromady?

Máte někdy pocit, že ti teroristé a vyznavači Alláha snad ani lidé nejsou a že se na ně listina základních lidských práv a svobod nevztahuje? Koneckonců, kdyby Čech (nebo kdokoliv jiný z vyspělejších zemí) přijel do země, kde převládá islám, určitě ho na ulici bezdůvodně ukamenují. Nebo ne? Pokračování textu „Islám a lidská práva. Jde to dohromady?“

O Hawkingovi a populárně naučné literatuře

Knihy o fyzice obvykle nečtu. Vždycky jsem si myslela, že to není nic pro mě – že tomu vůbec nerozumím a vlastně mě to ani až tak nezajímá. Pak jsem se dostala k Hawkingovi a jeho Stručné historii času a Vesmíru v kostce. Respektive ono krásné ilustrované vydání se dostalo ke mně. A během čtení jsem si uvědomila, že vyhýbat se neznámému by byla věčná chyba.

zdroj: Vlasta Řenčová

O fyziku Stephenu Hawkingovi bylo napsáno hodně. Jeho slavné knihy A Brief History of Time & The Universe in a Nutshell jsem četla přibližně v době, kdy tento geniální vědec letos v březnu zemřel. Tehdy se ve mně začala rodit myšlenka, kterou bych dnes ráda rozvedla. Pokračování textu „O Hawkingovi a populárně naučné literatuře“

Proč potřebujeme humanitní vědy

O školství a významu jednotlivých vědních disciplín se v poslední době hodně mluví. Někteří nevidí smysl v humanitních oborech, které nejsou zárukou úspěšné kariéry, jiní tvrdě kritizují požadavky na znalosti základní matematiky. Takovému souboji bych se ráda vyhnula. Namísto toho nabízím zajímavý tip na čtení – Why Democracy Needs The Humanities (Proč demokracie potřebuje humanitní vědy) s krycím názvem Not For Profit (Ne za účelem zisku). Pokračování textu „Proč potřebujeme humanitní vědy“

Mělo Československo smysl?

Když připravuji článek na nějaké historické, ale i politické téma, snažím se přistupovat k němu zodpovědně. Informace vyhledávám už dlouho před tím, než sepisuji samotné odstavce, svůj názor si vytvářím na základě čtení literatury a sledování dění ve společnosti. A právě o jednom literárním zdroji bych ráda napsala dnes.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Pokračování textu „Mělo Československo smysl?“

Oligarchismus v české společnosti 1. část

Rakousko-britský filosof Karl Popper[1] označil v roce 1945 Československo, které vybudoval Masaryk, za jeden z nejlepších a nejvíc demokratických států, které kdy existovaly. Po několika desítkách let pronesl, že Československo „bylo nade všechnu pochybnost nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa.“ Musíme se však zamyslet nad tím, jak vnímal on situaci tehdy a jak ji my vnímáme dnes. A samozřejmě nesmíme vynechat názor samotných obyvatel Československa za první republiky a fakta, která si s výroky liberálního filosofa a vědce trochu protiřečí. Pokračování textu „Oligarchismus v české společnosti 1. část“

Základní a obecné informace o oligarchismu

Bohatí a chudí, zdroj: newmatilda.com

Slova oligarchie, oligokracie či oligarchismus mají svůj původ v řečtině. Řecky psáno Ὀλιγαρχία se dá rozložit na slova óligon, což znamená málo, a archó, tedy panovat. Jedná se o nedemokratickou formu vlády elitní menšiny obyvatelstva. V této vládě patří politická moc pouze hrstce prominentních osob, které vládnou téměř bez jakékoliv kontroly širší společnosti. Termín oligarchie se používá také pro označení státního celku, v němž je tento typ vlády uplatňován. [1]

Bohatí vládnou světu už od dob, kdy vznikaly a svůj vliv získávaly peníze. Není tedy překvapivé, že nejstarší zmínky o oligarchii pochází ze starověkého Řecka. Pokračování textu „Základní a obecné informace o oligarchismu“

Jak se chováme na památných místech

Nedávno jsem na Instagramu viděla fotku jednoho kluka, jak si udělal výlet do Lidic. Ač je mu už přes dvacet, nenapadlo ho nic lepšího, než se triumfálně vyfotit u zbytku zdi, kde byli postříleni lidičtí muži 10. června 1942, nedlouho po atentátu na Reinharda Heydricha. A mě v tu chvíli napadlo, jestli na chování toho kluka není něco divného. Nechci ukazovat prstem na něj, ale posloužil jako skvělý námět, proč se vůbec pustit do psaní tohoto článku.

Lidické děti – Marie Uchytilová. Zdroj Vlasta Řenčová

Pokračování textu „Jak se chováme na památných místech“

Jak Češi podcenili význam Pittsburské dohody

Dnes si připomínáme ne tak osudovou, přesto pro vývoj naší společnosti důležitou osmičku. Přesně před sto lety – 30.května 1918 – byla totiž v Pittsburghu (USA) podepsána takzvaná Pittsburská dohoda. Proč byla důležitá?

Pokračování textu „Jak Češi podcenili význam Pittsburské dohody“