Je neděle

Den jako malovaný, ideální čas vyrazit někam k vodě, být s rodinou, přáteli a bez starostí. Žádná otravná práce, žádné únavné nákupy, dlouhé fronty, nepříjemní lidé. Nebo taky jediný volný den, který během týdne máte. Rodina a přátelé tu nejsou, lednice zeje prázdnotou, spousta nevyřízených záležitostí s úřady zůstává nevyřízena. Ale tak co – až na to, že je všude zavřeno, si můžete tenhle den vymalovat podle sebe.

Ukázka nedělní vietnamské němčiny. Zdroj

Už čtyři týdny bydlím v Německu. Mám tu pokoj, hlášený pobyt, krátkodobou práci a podanou přihlášku na vysokou školu. Snažím se založit si účet v bance (o problémech s úřady a institucemi, pokud jste cizinec, zase třeba příště), přežít téměř každodenních devět hodin v práci a ve volném čase dělat něco smysluplného, i když většinou převážně spím. Za čtyři týdny, během nichž jsem sedmnáct dní strávila zavřená v práci, jsem zdejší kulturu, zvyky a tradice samozřejmě poznat nestihla tak dobře, abych o tom mohla mudrcovat. Ale protože zrovna tenhle trend – totiž nedělací neděle – možná brzy pofrčí i v Česku, napadá mě, že pár svých slov a poznatků k tomu mohu dodat.

Když jsem byla malá, jednou dvakrát do roka nás (mě a sestru) vzal táta do města (městečka) do hračkárny. Bývalo to většinou o víkendu, protože to na nás měl trochu čas, ale museli jsme to stihnout do dvanácti hodin (nejsem si teď přesně jistá, jestli měla hračkárna otevřeno v sobotu do dvanácti a v neděli vůbec nebo v neděli do dvanácti). Takže žádné vztekání, že mi nejde zavázat tkanička, žádné strkání, kdo na které straně auta bude sedět. Prostě jsme se do otevírací doby napasovali, přizpůsobili se jí a nikomu to nevadilo.

Před pár lety se prosadilo, že velké obchody během státních svátků musí zavřít. Tehdy jsem ještě takové věci tolik nesledovala a nevnímala – člověk na vesnici stejně moc do obchoďáků nechodí -, ale pamatuji si, kdy mě tohle omezení zasáhlo poprvé. 2016. Byl státní svátek, už nevím, jestli říjnový nebo listopadový, a já trávila víkend s přítelem. Jeden z těch víkendů, kdy náhodou dva nebo tři dny v kuse nemusel do práce, a tak jsme měli všechen čas světa. Šli jsme se projít a napadlo nás, že bychom si mohli uvařit… hmm, už ani nevím, co to mělo být. Když jsme totiž pak nadšeně zamířili k Albertu, byl zavřený. A nám došlo, že je státní svátek. A že máme smůlu.

Přes tenhle drobný incident jsem nikdy proti plošné nedělní pauze od supermarketů a obchodních center neměla. No co, tak si člověk nakoupí v sobotu, to je toho. Ta myšlenka je vlastně docela hezká – rodiny pohromadě, čas vyhrazený jen pro vás, nemusíte se bát, kdy po vás bude zaměstnavatel co chtít. Jenže najednou jsem se (sice krátkodobě, ale přece) stala pracujícím člověkem v zemi, která obchody nezavírá jen o státní svátky, ale dalších 48 neděl v roce. A zjistila jsem, že to má i celou řadu nevýhod.

Když pracujete od pondělí do soboty, je nedělní volno vskutku požehnáním. Jenže má to pár much: Nemůžete si zajít nakoupit. Na úřad se taky nedostanete. Dokonce i veřejné záchody mají – zdá se – zavřeno. Mnohem raději byste v neděli pracovali – za přídavek, samozřejmě – a měli volno v pondělí. Nebo třeba ve čtvrtek, to je jedno. Protože pokud stav vaší ledničky závisí na tom, kdy máte příležitost zajít si nakoupit, mít volno v neděli zdravému životnímu stylu úplně neprospívá.

Ale odhlédněme ode mě, přejděme na obecnou rovinu. Podle webu Focus.de má tento zvyk, v neděli zavírat obchody, zakotvení v zákoně už od počátku dvacátého století. Jedním z důvodů, jak se tehdy zákonodárci snažili ukočírovat bezbřehý kapitalismus, bylo vyhrazení času v neděli na pokojnou bohoslužbu, čas s rodinou a odpočinek.

Důvody, proč obchody zavřít i dnes, se snaží nést v podobném duchu: Pracující lidé si zaslouží mít v neděli volno! Rodiny si zaslouží být jeden den v týdnu pohromadě! Když zavřeme na jeden den v týdnu obchoďáky a supermarkety, zachráníme planetu! (aneb Zelení) Společnost by se měla odvrátit od konzumu a navrátit se… k duchovním hodnotám? Jo, zní to hezky, ale všichni víme, že tohle nás k nim neposune.

Protože stejně budou lidé, kteří v neděli musí pracovat. Jak byste chtěli jet v neděli s rodinou na výlet, kdyby měl řidič autobusu/vlaku/tramvaje volno? Jak byste si chtěli vychutnat rodinný oběd v restauraci, kdyby se kuchař rozhodl dnes nevařit a servírka vám nic nedonesla? Co kdybyste v neděli ráno zakopli cestou ze schodů a museli čekat do druhého dne, než by pro vás dojela sanitka a odvezla vás k lékaři? Který v neděli nepracuje, protože chce být se svou rodinou.

Nechci znít cynicky, ale najednou si říkám, že něco jako všeobecná rovnost a spravedlnost prostě neexistuje. Některá povolání vyžadují čtyřiadvacetihodinovou dostupnost. A ti pracovníci si to uvědomují. A nadávají, když musí na noční nebo o státní svátek do práce. Ale pak jsou zase rádi, že mají přídavek a o něco vyšší výplatu. No co, tak těch pár neděl oželím a pak vezmu rodinu na týdenní dovolenou. Nedělám si ani iluze o tom, jak tenhle společný čas rodiny využívají – každý je zavřený u sebe v pokoji, každý vstává a chodí spát v jinou hodinu a dělá jiné věci, a všichni se sejdou, teprve když vypadne internet nebo když někdo zakřičí „Mám čokoládu, kdo chcete?“. Čas od času navíc potřebujete domů zavolat opraváře, chcete pozvat zedníky, zajet pro nový nábytek do Ikey nebo vyřídit papírování s úřady. V případě rodin se jistě stává, že rodiče musí na třídní schůzky nebo vyřídit obědy ve školní jídelně a podobné záležitosti. V tu chvíli by vám bylo nedělní volno k ničemu, kdyby zedník nebyl ochotný přijet a… inu, úřady asi nepředěláme.

Ptala jsem se Němců, které znám, jak tenhle zákon/zvyk vnímají. Většina je na to zvyklá celý život a přizpůsobili se. Holt musí brigádu stihnout během všedních odpolední a v sobotu. Holt v neděli vypínají. Bohužel jsem se pořád nedopídila, jak to udělat s těmi úřady a nákupy. Ale vzhledem k tomu, že tu nejspíš ještě nějakou dobu žít budu, bych se k tomu měla postavit jako k faktu, nefilozofovat a prostě si v pondělí ráno přivstat a dojít si pro chleba, ještě než půjdu do práce.

Další čtení na toto téma:

Warum haben Geschäfte sonntags geschlossen

https://www.tagesspiegel.de/themen/sonntagsoeffnung/

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *