Co je v konzervě, to se nezkazí

Na školství nadává kde kdo – i já bych mohla, koneckonců jsem ještě stále součástí středoškolského systému. Často se školám vyčítá míra neochoty učit věci, na nichž skutečně záleží, odstoupit od memorování a přejít k přemýšlení či obnovit učitelské sbory natolik, aby nás nevyučovali lidé odchovaní Brežněvem. A pak jsou tady samozřejmě maturity a celý ten proces, než k nim budete připuštěni.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Dnes bych si ráda zanadávala oboustranně – na studenty i na kantory, a sice v oblasti českého jazyka a literatury. Bude to krátké, úderné a velice zaujaté. Pokračování textu „Co je v konzervě, to se nezkazí“

„On byl duševně nemocný, normální člověk by to neudělal.“ – Úvaha o významu oběti Jana Palacha

O Janu Palachovi a jeho činu se v posledních měsících mluvilo téměř všude. Zásluhu na tom asi má také uvedení filmu „Jan Palach“ loni v létě a právě připomínané výročí jeho úmrtí. Měla jeho oběť nějaký smysl? A jaký?

Zdroj fotografie

Pro velkou část osob, s nimiž jsem na toto téma diskutovala, je odpověď jednoznačná – Palach nebyl normální a svým činem nikomu nepomohl. Jenže co znamená být normální? Umět se přizpůsobit době, která si říkala normalizace? Jsou zoufalost a pocit bezmoci opravdu duševní poruchou?

Pokračování textu „„On byl duševně nemocný, normální člověk by to neudělal.“ – Úvaha o významu oběti Jana Palacha“