Proč potřebujeme humanitní vědy

O školství a významu jednotlivých vědních disciplín se v poslední době hodně mluví. Někteří nevidí smysl v humanitních oborech, které nejsou zárukou úspěšné kariéry, jiní tvrdě kritizují požadavky na znalosti základní matematiky. Takovému souboji bych se ráda vyhnula. Namísto toho nabízím zajímavý tip na čtení – Why Democracy Needs The Humanities (Proč demokracie potřebuje humanitní vědy) s krycím názvem Not For Profit (Ne za účelem zisku).

Už od dětství jsem byla spíše ten typ osobnosti, co rád řeší mezilidské vztahy, povídá si o nich, čte nebo píše. Netrvalo to dlouho a vybudovala jsem si vztah také k vlastivědě – později k dějepisu a základům společenských věd. Začaly mě bavit rovněž jazyky. Zkrátka jsem se postupem let na základní škole a gymnáziu stala typickým zastáncem humanitních oborů, nadšeným diskutérem a knihomolem, kterému ke statusu šprta chybí už jen brýle a jedničky z přírodovědných předmětů. Nikdo nikdy nepochyboval, že skončím jinde než na nějaké filosofické fakultě – a přesto já sama byla v posledních měsících plna pochybností.

Pravidelně se nás učitelé vyptávají, čím bychom chtěli být. Mnoho spolužáků krčí rameny. A pak už jen záleží, s jakými učiteli se o studijních možnostech bavíme. Biologové říkají, že lékařů je nedostatek a že je to jedno z mála opravdu užitečných povolání. Fyzikáři varují, že absolventi humanitních oborů nenajdou práci, kdežto ti s technickým vzděláním nebudou mít v životě problémy. Češtináři se občas usmívají a chválí studenta už jen za to, že má nějaký cíl.

A ti, kteří se chystají na filozofické, pedagogické nebo sociálně vědecké fakulty, ať už proto, že o tom sní odjakživa, nebo protože to považují za jediné východisko, najednou nevědí, co si mají myslet. Kdyby byly humanitní obory k ničemu, proč by se vůbec otevíraly nové ročníky? Potřebuje společnost další chytrolíny, kteří leží ve starých knihách a neustále něco kritizují? A k čemu jsou dobří? V dnešní době už přece světu vládne angličtina a není potřeba učit se žádné další řeči pro komunikaci se světem. Nakonec, tlachat o politickém dění, číst noviny z devatenáctého století a přeložit si nějaký běžný návod na německý výrobek zvládne člověk i bez vysoké, no ne?

Když se na vás neustále valí tyto myšlenky, začnete o svém směřování trochu pochybovat, ať jste sebevíc přesvědčení o tom, že studovat historii, jazyky nebo žurnalistiku má smysl. A právě v tu chvíli bych vám vřele doporučila stáhnout si (samozřejmě legálně a zadarmo) knížku Not For Profit: Why Democracy Needs The Humanities, kterou napsala americká filosofka Martha C. Nussbaum.

Autorka o významu humanitních oborů pro společnost nepochybuje ani v nejmenším. Naopak neustále zdůrazňuje, že právě ony pomáhají formovat společnost. Zatímco se všichni soustředí na ekonomický růst a svou zářivou kariéru, demokracie je neustále ohrožována. Čím? Právě tímto nezájmem o ni. Neschopností vnímat sám sebe jako součást velkého celku rovnoprávných bytostí – nebo možná jen pouhou nechutí a nezájmem. Z našich životů se vytrácí empatie. Nejen že nechápeme lidi kolem sebe – my se o to ani nesnažíme. Nepokoušíme se „chodit v botách toho druhého“, nepřemýšlíme, jak naše činy ovlivní naše sousedy nebo lidi na druhém konci planety. V dnešní době, kdy je celý svět propojen a svázán tak jako nikdy předtím, si však ignoranci dovolit nemůžeme.

To nejhorší, co se může přihodit, je, když společnost žije uzavřená v bublině. Nezní to povědomě? Neznáte snad nějaký takový stát, jehož občané jsou věčně nespokojení, že máslo je drahé a voda moc mokrá? Kolik z těch milionů obyvatel přemýšlí nad tím, za jakých podmínek se vyrobily jeho nové boty? Koho zajímá, proč se tolik mluví o migraci a komu není zatěžko koupit si o něco dražší výrobek, je-li kvalitnější? (Samozřejmě nechci generalizovat.)

„Citizens cannot relate well to the complex world around them by factual knowledge and logic alone. The third ability of the citizen, closely related to the first two, ist what we can call the narrative imagination. This means the ability to think what it might be like to be in the shoes of a person diffferent from oneself, to be an intelligent reader of that person‘s story, and to understand the emotions and wishes and desires that someone so placed might have. The cultivation of sympathy has been a key part of the best modern ideas of democratitc education, in both Western and non-Western nations. Much of this cultivation must take place in the family, but schools, and even colleges and universities, also play an important role. If they are to play it well, they must give a central role in the curriculum to the humanities and the arts, cultivating a participatory type of education that activates and refines the capacity to see the world through another person‘s eyes.“ (strana 95)

Autorka samozřejmě neapeluje, aby všichni studovali humanitní obory – taková situace by byla jistě velmi nežádoucí. Zároveň ale říká, že základní humanitní vzdělání by měl mít každý občan. Každému by mělo být vštěpováno, že všichni lidé jsou si rovni a že zlomená noha bolí stejně, ať jste velký nebo malý, černý nebo bílý, modrooký nebo bez pigmentu v očích. Nussbaum poukazuje na to, že jako děti máme všichni stejnou vlastnost – chceme poznávat svět kolem sebe, zajímáme se o druhé. Nejprve jsme sobci, kteří chtějí jen dostat najíst a dostatečně spát. Až později si začneme uvědomovat přítomnost druhých – aniž bychom ta slova znali, víme, co znamená respekt nebo empatie. Žádné malé dítě nepřistupuje k druhým s předsudky – dokud mu nějaké nejsou vštípeny. Velmi záhy pak záleží na úloze rodiny, školy, okolí, v němž se pohybujeme, ale i na nás samotných.

Martha C. Nussbaum popisuje starověká filosofická učení (na která se tak trochu specializuje) a jejich znovuobjevení v pozdním novověku. Vyzdvihuje roli umění (hudby, divadla, literatury) při snaze porozumět ostatním lidem. Přikládá velkou důležitost právě propojování kultur, buzení živého zájmu o něco nového a neznámého, dialogu. Důležité je, aby se děti nebály svůj názor vyjádřit. A zároveň aby se nezdráhaly o nových poznatcích přemýšlet. Za příklad dává jednu státní školu v Chicagu, kde se poměrně pestrý národnostní kolektiv pod vedením učitele snažil poznat kulturu těch druhých: děti si povídaly o náboženství, hudbě a tradicích z prostředí, z něhož pocházejí. Někdy nechápaly, ale nikdy si nezacpaly uši.

Problém pak nastává, když tuto vývojovou fázi společnost (tj. rodiče a učitelé, a samozřejmě i děti) ignoruje a do světa posílá dospělé, kteří se pojmů jako multikulturalismus děsí a nevědí, co od nich čekat. Právě tito lidé pak podléhají panice, když se v jejich okolí objeví člověk, který vypadá nebo mluví jinak než oni, právě ti se nechávají zlákat populistickými sliby a ukolébávat představou, že jsou pupkem světa. Všechno, co neznají, neuznávají.

Možná právě proto potřebuje společnost dostatek humanitně vzdělaných lidí – ať už těch, kteří prodělali společenské vědy na středních školách, nebo absolventů filozofických fakult. Jistě se někde uplatníme, i kdybychom nakonec jen prodávali v knihkupectví nebo provázeli na zámcích. Mimo jiné totiž budeme kritizovat politiky a hlídat je, aby nám nevzali demokracii a budeme šířit přesvědčení, že lidé jsou si rovni a že s předsudky to daleko nedotáhneme. A pokud nepřesvědčíme zarputilé škarohlídy, pak snad aspoň v duchu demokracie vychováme své děti.

NUSSBAUM, Martha C. Not For Profit: Why Democracy Needs The Humanities. Vydání první. New Yersey: Princeton University Press, 2010. 160 stran. ISBN 2009053897.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

7 komentářů: „Proč potřebujeme humanitní vědy

  1. Merkelová v roce 2010 prohlásila, že multikulturalismus v Evropě selhal. V roce 2015 najednou dává neomezené pozvání každému migrantovi a v roce 2016 už chce přerozdělovat migranty po okolních státech, protože neví, co si s nimi počít. a vydírá okolní státy nějakým pocitem kolektivní viny a odpovědnosti. Ale zaujal mě tvůj náhled na odpůrce migrace. Napadlo tě, že tady žádné problémy nejsou, protože tu není tolik migrantů s tak odlišnou náboženskou ideologií? To je totiž nejčastější argument – proč se českej člověk bojí něčeho, co není. Ale on se bojí toho, co být může. (Nemusím prožít druhou světovou, abych nevěděla, že je to strašlivá věc, která ničí životy a nemusím prožít život v koncentráku, abych nevěděla, že to muselo být peklo.)

    Fakt si myslíš, že lidi mají předsudky, když se bojí zvýšené kriminality?
    Nebo myslíš, že jsou tak blbí, že utíkají, když se tady objeví černoch nebo Arab?
    Nebo že po každém migrantovi skáčou s kudlou v ruce, protože tady nemá co dělat?

    Co se týče humantiních škol a humanitních předmětů. S nějakou dávkou humanitního vzdělání se setkáváme na základní i střední škole. Co se týče uplatnění, každým rokem vysoká chtlí několik stovek (nebo tisíců) čerstvých absolventů. Co chtějí dělat? Jak se uplatní? To toži nejsou vůbec špatné otázky. Lékařů začíná být kriticky málo, zubařů také, ale absolventů sociálních věd jsou mraky. Kolik míst se bude muset uměle vytvořit, aby se tito absolventi nějak zaměstnali? Nebo skončí opravdu jako prodavači, doplňovači, nebo fakturanti či skladní, popřípadě s trochou štěstí chytnou nějaký dobrý flek v kanclu? Kolika se to takhle podaří? Ubývá klasických řemeslníků, a ani není zájem zřizovat učňovská učiliště, kde by se taková řemesla učilla. Tohle není fakt legrace, situace začíná být vážná.
    Trochu jsem odbočila a spletla dohromady dvě věci, ale vlastně ty dvě věci spolu souvisí.
    Ubezpečuji tě, že nejsem panikářka, která šílí a kvílí, když se tu objeví muslimka v hidžábu, nakonec v okolí už vím, že žijí minimálně tři muslimské rodiny. . Ale nechtěla bych, aby jich tu pobíhalo víc, to by se totiž mohlo pár věcí změnit. Myslíš, že ne? A jak to můžeš vědět? Máš potvrzeno a historicky ověřeno, jak by se svět změnil nebo nezměnil, pokud se změní demograficky populace? Pro zajímavost – viděla jsem fotku ženy v Afghanistánu v roce 1970 a ženy v Afghanistánu v roce 2010. Samozřejmě mohlo jít o fake, ale myslím že fake to nebylo. Ty afghánské ženy v roce 70 bys nerozeznala od běžných evropanek nebo američanek té doby. Dnes bys je rozeznala bezpečně. Výsledná dedukce – svět se během několika desetiletí výrazně zhoršil, místo aby se šlo do předu, propadá se zpátky do středověku. Nebo myslíš, že nutnost nošení hidřábů a burek je pokrok ?

    Mimochodem, jak se ti líbí oslava vítězdtví v MS fotbalu ve Francii? Připadá ti to normální? Dva mrtví, několik zraněných a desítky zdemolovaných aut a okolí. Tuhle zprávu neochotně utrousili i v televizních zprávách, takže ani tady o fake nejde…

    Nejspíš se v tomto komentáři rozcházím s tím, co si myslíš a čemu věříš. Na mé straně jsou roky a zkušenosti, samozřejmě nemám zkušenosti s migranty, ale mám zkušenost se situací, kdy se bojíš o život, zažila jsem totiž pár let teroru ze stran agresivního souseda. A zažila jsem taky tu bezmoc a nemožnost něco udělat, policie totiž nezasáhne, dokud se ti něco nestane. Takže už jsem opatrnější se vším, co se týká bezpečného života.
    .Samozřejmě ti nevyčítám, že roky zkušeností nemáš, ty tě teprve čekají, máš je před sebou.. Jen chci říct, abys šmahem nezavrhovala ty, kteří mají nedůvěru v tento nástin budoucnosti a nemyslela si o nich, že jsou jen omezení, hloupí a nevzdělaní ignoranti. Nedíévej se na ně spatra, nezaslouží si to. A že nemají vysoké humanitární vzdělání, neznamená, že nemají v hlavě mozek a neumí ho používat.
    Samozřejmě, blbci se vždycky najdou. Netvrdím, že ani v téhle souvislosti neexistují, ale není jich tolik.
    Tímto jsem si dovolila předložit můj zaujatý pohled a doufám, že jej nevezmeš jako prudění nebo moralistické poučování, ale jako něco, nad čím se dá přemýšlet. Ono to totiž není jednoznačné v žádném ohledu. Tady se něco děje a to něco je účelné, jen si všimni, že se mluví jen o Africe, africké děti, afričtí migranti – nikde jinde na světě nikdo nestrádá? Nikde jinde na světě nejsou problémy, které je třeba řešit? A nakonec, nejsou ty problémy ani u nás? Tady začíná být hodně aktuální problém, mimo krize zdravotnictví, taky potíže s vodou, a to dost závažné. Zkus se zaměřit i na tyhle věci. Všimni si stavu silnic u nás. Pořád se mele o miliardách fondů z EU, ale kde skončily? Co se za ty peníze vybudovalo? Kdo se na nich solidně přiživil? A nemělo by za ty prachy být víc viditelných výsledků?
    Myslíš, že jsou mé otázky hloupé?
    Nebo že rejpu do věcí, o kterých nic nevím?¨
    Samozřejmě nemám patřičných škol, a taky se můžu mýlit, ale některé věci vidím přece na vlastní oči.
    Koukám, že jsem odbočila už do třetice, ale když ono to všechno se vším souvisí. Až se stát bude umět postarat o vlastní lidi a vlastní zemi, pak může rozšířit své zájmy i do dalších sfér. (Dostává na to dost peněz od daňových poplatníků, takže aspoň v některých sférách by odpovědnost měl mít).
    To jsem se zas rozkecala.

    1. Děkuji v prvé řadě za komentář s tvým zaujatým pohledem, Ivano!

      Já jsem asi nikdy neviděla kroky Merkelové jako pozvánku pro všechny nebo nějaké vydírání okolních zemí. Myslím, že bychom se neměli bavit o kolektivní vině, ale spíš o kolektivní odpovědnosti. Jak jsem v článku psala – všechno souvisí se vším a my se během procesu globalizace nemůžeme schovat před problémy, které trápí okolní svět, protože tím nic nevyřešíme. Odlišná náboženství podle mého názoru problémem nejsou – spokojenému soužití vadí akorát fanatismus na jakékoliv straně. Samozřejmě že je velmi důležité, aby všichni příchozí respektovali novou kulturu dané zamě, ale pokud se k nim ona země postaví odmítavě, co čeká? Také nemusím prožít druhou světovou válku, abych věděla, že když někde zuří válka, ti lidé trpí a potřebují azyl. Během holokaustu přestala spousta států přijímat židovské uprchlíky – a jak to dopadlo.

      Předsudek není strach ze zvýšené kriminality. Předsudek znamená myslet si, že se kriminalita zvýší, když se v okolí objeví někdo cizí. Neplatí přeci, že každý kriminálník je například muslim, stejně jako neplatí, že každý muslim je (nebo má sklony být) kriminálník.

      Nepopírám, že lékařů jakýchkoliv specializací je nedostatek, který teprve pocítíme za několik let. S tím se však již začalo trochu hýbat – navýšil se počet míst v nových ročnících lékařských fakult. Jak řešit problém s nedostatkem řemeslníků, to nevím – určitě by pomohlo, kdyby se z učňáků nedělala poslední varianta, kam jdou jen ti, kteří nemají zrovna dobrý studijní prospěch. Ale přesto si nemyslím, že některému z těchto problémů pomůže, když se zavřou/zpoplatní humanitní obory na vysokých školách. Je pravda, že velká část humanitně vzdělaných se nakonec neuplatní v oboru, který vystudovala. Ale to, že prodělali toto studium a naučili se spoustu “zbytečností” jim může zajistit přijetí na pracovní místa, která jsou potřeba a rozhodně nejsou vytvořená uměle. Prostě se tu jen čekají od uchazeče schopnosti, které mohl získat právě na vysoké.

      Moc nevím, co si o porovnávání obrázků žen ze sedmdesátých let a současnosti myslet. Já většinou vídám takové ty fotky, kdy všichni měli stejné tričko, protože se jiné nevyrábělo. Zkušenosti opravdu nemám, ale o minulost – ne jen o data v učebnici, ale také o naprosto všednodenní realitu – se zajímám docela dost a naopak mám tendence přiklánět se spíše k tomu, že se svět spíše zlepšil než zhoršil. Nebo je na tom pořád stejně bídně. A jaký je pak rozdíl mezi tím, jestli dívka musí v jednom režimu nosit šátek (který jí v tamních přírodních podmínkách dost možná přijde vhod) nebo se v druhém nesmí ostříhat na ježka nebo obarvit na zeleno?

      Zprávu o oslavách vítězství ve fotbale jsem nezaznamenala. Na druhou stranu – co je na tom tak překvapivého, tak šokujícího? Slaví se fotbal, lidi pijí a při tom se vždycky něco stane. Kolik lidí ve stejný den zemřelo na silnici a dočkali se možná tak započítání do statistik?

      Asi bych potřebovala trochu víc podrobností o tom agresivním sousedovi, protože mám pocit, že nerozumím, jak jeho teror souvisí s multikulturalismem. A rozhodně si nemyslím, že lidé, kteří nedůvěřují migraci, nepřemýšlejí. Často jde jen o to, že se s onou cizí, obávanou kulturou nesetkali a když, tak pouze s několika negativními výjimkami. Znám ale bohužel i takové, pro které je každý Asiat prodavač z večerky a každý černoch násilník.

      Ještě k tomu, že o jiných problémech než o migraci se nemluví – ono záleží kde. Čtu zahraniční i domácí zpravodajské weby a o problémech s vodou, stárnutím populace, ekologických potížích… Jenže to nejsou tak atraktivní témata, možná proto se o nich nemluví všude a pořád. Neohrožují nás totiž bezprostředně, jejich dopad je teprve na obzoru.

      K těm miliardám z EU – to, že je místní politici rozkradli, neznamená, že by nám bez EU bylo líp. A myslím si, že viditelné ty výsledky jsou. Stačí se dívat.

      Sama za sebe jsem ráda, že se Česká republika stala členem EU a NATO. Není to samozřejmě nutnost pro to, aby se o své občany starala dobře, ale rozhodně jim tím neuškodila.

  2. Čtrnáct pobodaných v německém autobuse (to stihl jeden člověk),, dva mrtví a několik zraněných v Manchesteru (to stihl jeden člověk), šest set migrantů přelezlo plot ve Španělsku a po policii házelo vápno a zápalné lahve. A pravda, taky hovna, tedy exkrementy. Policie v jejich případě absolultně bezzubá, vojsko bezbranné. Mně takový svět nepřipadá přijatelný, fakt ne.

    K pozvání Merkelové – stylizovala je jako neomezené, tedy pro všechny stíhané válkou. Kupodivu přijímala i ty, kteří stíhaní válkou nebyli., nemluvě o faktu, kde vlastně zůstaly ty ženy a děti, které vždycky na válku doplatí nejvíc. Zůstaly v té válce?

    Kolektivní zodpovědnost Jak jsi na to přišla? Tvoji rodiče se spoléhají na nějakou kolektivní zodpovědnost? Někdo z kolektivu je živí?Ty sama se spoléháš na nějakou kolektivní zodpovědnost? Někdo z kolektivu tě živí nebo chrání? Padá vám všechno zdarma do klína? Žijete z darů? Nebo jste si ten dům, kde žijete, museli nechat postavit a zaplatit ho? A splácíte ho z něčích fondů nebo z toho, co si vyděláte? Kolektivní zodpovědnost by se měla zúžit na zodpovědnost každého sama za sebe. Nakonec, tvoji rodiče podle té osobní zodpovědnosti žijí. Tvoji prarodiče taky. Jestli je pojem jako kolektivní zodpovědnost výsledkem humanitních vysokých škol,, tak by je měli opravdu zavřít.
    Znáš postup pro zodpovědnost u lidí?
    Nejdřív ty a vlastní rodina.
    Pak tví příbuzní, kamarádi a známí.
    Pak místo, kde žiješ a stát, ve kterém žiješ.
    A když tohle všechno funguje, jak má, pak můžeš své charitativní snahy rozšířit i mimo svůj okruh.
    To je základní nastavená hierarchie lidí, bez které se nedá fungovat, ať se ti to líbí nebo nelíbí. Taky by mě zajímalo, jak bys definovala kolektivní zodpovědnost třeba u migrantů. Nebo je kolektivní zodpovědnost adresovaná jen někomu? Jen určité skupině lidí? A z jakého důvodu?

    Předsudek. Vysvětli mi monohonásobně zvýšenou kriminalitu ve všech zemích, které přijaly větší množství migrantů. Francie, Německo, Anglie, Švédsko. Mimochodem Švédsko byla kdysi země, kde sis mohla postavit kolo před obchodem, nezamykat je, a to kolo po návratu z obchodu najít.
    A teď mi řekni důvod, proč si nemyslet, že s příchodem většího počtu migrantů se nezvýší kriminalita i u nás. Tohle jsou přece potvrzené skutečnosti.

    Lékaři a humantiní obory. Nejsem proti humanitně zaměřeným školám, jen si myslím, že jich je zbytečně moc, stačilo by zúžit jejich počet. Naopak těch prakticky užitečných je nedostatek (nebo možná spíš nedostatek zájemců). Takže, možná jsi mi špatně rozuměla, nejsem pro zrušení všech humanitních škol jakožto zbytečných, jen bych je osekala co do počtu.

    Ad fotky ze sedmdesátých a současných – jestli tu jednu vyštrachám, tak ti ji pošlu, ve zprávě. Stejné tričko, protože se jiné nevyrábělo? To jako fakt? Můžeš mi pro změnu takovou fotku poslat? Oblečení bylo sice v té době osekané, ale že by se vyráběl jen jeden typ triček, toho si fakt nejsem vědoma, pro mě, která tu dobu zažila, zajímavá novinka.

    Ad fotbal. Tobě připadá normální, že se vymlátí několik desítek obchodních výloh, zapálí několik desítek aut a zabije se pár lidí a dalších pár se zraní? Jestli najdu tu zprávu o oslavách fotbalu ve Francii, pošlu ti taky odkaz. Měla bych ji mít uloženou, jeslti mi ji fejsbůk mezitím nesmazal.
    Údaje o zraněných na silnici je nejčastější argument, který slýchám.
    Jenže ti zranění a mrtví na silnici nejsou zranění a mrtví úmyslně. Nebo myslíš, že každý, kdo najede autem do druhého, na té silnici, do něj najede s rozhodnutím jej zabít?
    Je snad rozdíl mezi tím, když někdo něco dělá s úmyslem,a když někdo něco provede neúmyslně. Trochu logiky do uvažování, mnohé by pak bylo pochopitelnější.

    Ekologické problémy, voda, energie, a odpadová záplava z plastů, o té se opravdu nemluví, protože není tak akutní a aktuální, jako momentální problémy s migrací, to máš pravdu. Ale dopady téhle ekologické katastrofy lidstvo nemine, včetně nás, takže tohle se možná bude řešit za deset let.

    Ad miliardy z EU. a EU samotné. Myšlenka EU nebyla špatná, ale nefuguje, EU v této podobě rozhodně nefunguje. Buď by se mělo totálně obrodit, nebo zrušit. Myslíš, že bychom bez EU nepřežilil? A jak to víš? Žili jsme i před ním a nevím, že bychom se nějak hroutili. Samozřejmě by musel být vytvořen plán, jak fungovat dál, hlavně z ekonomického hlediska.

    Vlasti, asi na tebe ten komentář bude působit negativně, nenech se tou negací strhnout. Já jen chci ukázat, že svět, jaký by sis přála, a svět, jaký skutečně je, není shodný. To, že se tady zatím nedějí teroristické útoky a že se nevraždí ve velkém, je možná důsledek právě té protimigrační politiky. Vem v úvahu, že dobré dvě třetiny těch dopravených sem migrantů nejsou žádaní inženýři, ale kriminální svoloč, které se výchozí země rády zbavily. I kdyby to nebyly dvě třetiny, ale „jen“ polovina, je to hodně, při jejich počtu.

    Ve srovnání kriminality jejich a domácícho obyvatelstva taky zahrň do úvahy fakt, že za skutek, kde by domácího obyvatele soudil a zavřeli, tak migranta pouští, protože „jejich zvyky, neznalost zákonů a frustrace válkou“.
    Já znám taky dost frustrovaných lidí, ale nikdo z nich nestřílí, nebodá, ani nerozjíždí autem.

    Asi jsem tě nepotěšila, moc ráda bych tě podpořila s tvou myšlenkou, a víš, že většinou jsem zajedno s tvými názory. Ale s pohledem na tento svět se hodně lišíme. Doufám, že to nebude důvod, proč se v budoucnu nějak izolovat, někteří už to dělají, že kvůli rozličným názorům trhají přátelství.
    Já tvůj názor respektuji, ale myslím, že v něčem ti chybí víc informací. Což není tvoje chyba, když se k nim nedostaneš, tak z nich nemůžeš čerpat, jasně. A jsem ráda, že jsi mi odpověděla.

  3. Ještě dodatečně – ta doba a věci v ní ti připadá normální, protože ses do ní narodila, v ní jsi vyrůstala a fakt téhle skutečnosti jsi přijala za svůj. Vlastně mi připomínáš mě samotnou, když mi bylo nějakých patnáct nebo osmnáct, a dohadovala jsem se mámou o přednostech nebo záporehc kolektivizace a znárodnění. Já znala jen tu jednu stránku, jednostranně oficiálně podanou (oškliví zlí hamounští sedláci, oškliví zlí hamounští továrníci, oškliví zlí fabrikanti a ti dobří dělníci.) Mamka zas znala skutečnost ze své strany, takovou, jakou zažila. A pravda nakonec byla tam někde uprostřed, Dnes jsem vlastně v její pozici, vím, jaké to bylo za minulého režimu, jaké to je za tohoto režimu a vidím vývoj, který jde opravdu spíš negativním směrem, než tím dobrým. Vím, jaká byla situace po devadesátém a vím, jaký byl skutečný nádech svobody. To, co se dnes děje, svobodné není, ale to ví ti, kteří mají možnost srovnávat. To přidávám ještě jako dodatek, samozřejmě co člověk, to názor a nemusíš se mnou souhlasit, jen to vem do úvahy při svém vlastním utváření názoru.

    1. Kvůli zločinu na dítěti hledá policie muže z kame„Kvůli zločinu na dítěti hledá policie muže z kamer.“ Ubližují dětem!
      „Osmnáctkrát trestaný agresor věznil mladíka na ubytovně kvůli 150 korunám.“ Nenapravitelní.
      „Řidič nerespektoval pokyny silničářů a srazil pracovníka údržby.“ Neschopní dodržovat pravidla.
      „Mladíci šacovali stany na Sázavafestu, viděla je mobilní policejní kamera.“
      To jsou poslední titulky, které jsem zkopíroval ze sekce „krimi“ idnesu. Možná vás to šokuje, ale nebyli to uprchlíci nýbrž Češi. Takže kdybychom aplikovali vaši logiku, chápu správně, že bychom měli všechny Čechy pozavírat do táborů, aby nemohli páchat další násilí a škodu? Jsou to v podstatě zvířata. Jak jste napsala: Takový svět mi nepřipadá přijatelný, fakt ne.
      Když už se tedy bavíme o pozvání migrantů, pojďme si shrnout, jak se tehdy věci děly. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/74952/jak-to-bylo-s-pozvanim-pro-uprchliky-angely-merkelove-v-one-noci-ze-4-na-5-zari-2015.html Je však samozřejmé, že vás hrozící humanitární katastrofa v Maďarsku nezajímala, přece ti lidé jsou zločinci a na jejich osudu nezáleží, že? A ty ženy a děti? Zase jste viděla nějakou fotku, že? No ona skutečnost je trochu jiná: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mezi-uprchliky-je-ted-vice-zen-s-detmi-prichazeji-za-muzi-kt/r~9cfcd406c4df11e5a8d7002590604f2e/
      S vaším pojetím kolektivní odpovědnosti celkem souhlasím, nejsem si jistý, co jím chcete říct. Snad jakoby i zde zuřila válka a Češi potřebovali zachránit a nemohli tak pomáhat jiným národům. Nebo je to o tom, že uprchlíkům nemůžeme pomoc, protože na to nemáme peníze – každý občan ještě nemá vlastní octávku? Ať si chcípnou, vy chcete auto! Nevím, co jiného Čechy natolik trápí, že jim to brání poskytnout azyl jedinému uprchlíkovi. Válku to fakt není.
      Přiznám se, že nemám takový přehled o kriminalitě, abych mohl zareagovat na každou zemi, nicméně u Německa se mýlíte, případně záměrně lžete. Nejen že zde je nejnižší kriminalita od sjednocení Německa, dokonce klesla i kriminalita přímo mezi migranty, kterých se tak bojíte: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/471424-kriminalita-v-nemecku-je-nejnizsi-za-ctvrtstoleti.html A teď mi řekněte důvod, proč s příchodem většího počtu uprchlíků (vy nesprávně píšete migrantů, odhaduji však, že strach ze Slováků takový nemáte, takže se asi jen neumíte vyjádřit), se zvýší kriminalita u nás, když v Německu se to nestalo?
      Pokud jde u humanitární odbory. Víte, já mám takovou zvrhlou myšlenku. Pojďme to nechat na trhu. Když budou filozofové prodávat párky v rohlíku, asi tím nebude zrovna stoupat prestiž tohoto zaměření. Nebude zájem, nebudou školy, případně budou jen pro zájemce, kteří se chtějí vzdělávat jen pro zábavu. Myslím, že se tomu říká kapitalismus. Ve světě s tím mají docela úspěch. Více zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapitalismus Jinak si ale nejsem jistý, proč chcete násilně zavírat školy. Chcete bránit lidem studovat to, co je zajímá? Proč máte pocit, že právě vy to víte lépe než ostatní?
      Ad fotbal a násilníci: Ono to bohužel není o tom, co nám přijde normální, ale jaká je realita, což sama píšete. Vážně vám to přijde výjimečné? Už v šedesátých letech v Británii museli řešit tento problém (https://en.wikipedia.org/wiki/Football_hooliganism_in_the_United_Kingdom) a pro vás je to novinka? Obávám se, že toto chování je pro fotbalové fanoušky zcela běžné. Také si nejsem jistý, jakým způsobem souvisejí fanoušci a uprchlíci, ale možná jsem minul část diskuse, kterou si s Vlastou vedete.
      EU nefungujete? A víte, co ještě nefunguje? Jméno „Ivana“. Divíte se, co je to za nesmysl, a proč jsem to napsal, aniž bych vznesl jediný argument? Já taky.
      Docela by mě zajímal, příklad, kdy nějaký „migrant“ něco provedl a pustili ho. Dalo by se toho zneužít – vykrást německou banku a pak říct „Sorry, já jsem migrant z Čechie, neznám vaše způsoby.“ Jsem si jistý, že mi to projde. Já samozřejmě vím, jak jste to myslela, ale jiná reakce stejně nemá smysl, protože jste opět něco tvrdila, aniž byste to jakkoli podpořila zdrojem. Takže nikdo nemůže vědět, co máte na mysli.
      Paní Ivano, jakkoli to tak možná teď může působit, já nejsem škodolibý, arogantní ani narcisistní. Ale vaše tendence tvrdit, že všemu rozumíte, podpořit to rozličnými argumentačními fauly (zvláště ad hominem používáte v každém druhém odstavci – Ano paní, my víme, že jste starší než my, ale to opravdu ale opravdu není argument: https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam). Naprosto fascinující pro mě je, jak se v jednom odstavci oháníte zvýšenou kriminalitou v zemích s „migranty“ (skutečně, dávejte si pozor, co píšete), napíšete, že jde o potvrzenou skutečnost, ale nedáte jediný zdroj ke svému tvrzení. Jak jsem poznamenal, já mám jiné zprávy, svůj zdroj jsem vám dal k dispozici. Víte, co byste měla udělat vy, pokud chcete diskutovat, ne jen mlátit prázdnou slámu? Vysvětlit proč zpráva, kterou jsem našel, odporuje vašemu tvrzení a dodat zdroje k tomu, co tvrdíte vy. Protože v tuto chvíli to co jste napsala jsou jen kecy s nulovou hodnotou. Pokud očekáváte, že se na něčem neshodneme, rovnou zdrojujte, jinak je naprosto jedno, co píšete a vypadá to, že jediné co chcete, je vyvolat hádku, případně trollit.
      .

  4. Moc děkuji za tenhle článek i za komentáře tady. Ráda bych si dovolila i já svůj zaujatý pohled – nemám na to sice patřičné školy, vzdělání, ani věk, tak snad prominete. Mám za sebou ale pár měsíců života v tolik zmiňovaném Německu, náhledy (ať už přímé nebo zprostředkované) z uprchlického tábora a několik kamarádů muslimů.
    .
    ad Angela Merkel) Přiznám se, že si už nepamatuji přesně, jak bylo ono „pozvání“ formulované, ale nikdy jsem z něj neměla pocit, že jde o neomezenou pozvánku pro uprchlíky. Ono je možná třeba trochu vnímat ten německý kontext – Z těch pár rozhovorů, co jsem s Němci měla a z toho co jsem viděla, jsem získala pocit, že tu stále přetrvává jakýsi pocit viny. Netroufám si tvrdit, že za to může jen válka, ale neumím si jinak vysvětlit, proč je německý postoj k uprchlíkům takový jaký je, proč je tu naprosto normální, že tu neseženete igelitovou tašku a proč tu existuje neuvěřitelné množství studentských hnutí a proč je tu tak silná podpora ekologie, veganství, vegetariánství, zero-waste atd. Často skloňovaný je princip solidarity. Tohle všechno bych řekla vytvořilo onu půdu pro daný výrok
    .
    ad uprchlíci) Vždycky obdivuji, kolik lidí najde sebevědomí se k tomuhle tématu vyjadřovat svým neomylným názorem. Já si ani netroufám tvrdit, že na to mám názor. Mně pro náhled do téhle problematiky hodně pomohla knížka Nová Odyssea, která popisuje nejrozšířenější cesty do Evropy se všemi nástrahami. Hodně mi to pomohlo si uvědomit, proč sem přicházejí „mladí kluci se smartphony“ a proč „ženy a děti zůstávají ve válce“. Kdybych byla muž a věděla, že moje žena bude cestou několikrát okradena, znásilněna, podvedena a následně poslána na loď, která se dost snadno může utopit, taky bych ji na tu cestu taky nevyslala. Na druhou stranu netvrdím, že to takhle funguje vždycky a neříkám, že přijímání uprchlíků s sebou nenese problémy. Upřímně přiznávám, že naprosto netuším, jak by se takhle situace měla řešit. Odmítám „zasahování v místě problému“, protože si myslím, že Evropa či US nemá právo rozhodovat, kdo je „hodný“ a kdo „zlý“, na druhou stranu je mi jasné, že lidi nejde přijímat donekonečna. Hodně se mi líbila myšlenka, kterou jsem nedávno četla, že je škoda, že sem přicházejí ti bohatší a někdy i vzdělanější, tj. ti, kteří mají největší potenciál situaci ve své zemi změnit. Ono je totiž jedna věc uprchlíka přijmout, druhá věc je, co s ním uděláme následně. Nevím, jak tohle funguje v ČR, ale podle mých informací tu těch uprchlíků zas tolik nemáme. (Už jen proto mě vytáčí ta neuvěřitelná panika a nenávist, která je v ČR podněcovaná). Co jsem měla možnost vidět a slyšet v Německu, ti uprchlíci jsou v táboře i několik let. V tom táboře, kde jsem byla já, dostávali 3x denně jídlo – normální „německou“ stravu, ale i ovoce, zeleninu, olivy, nutelu… Moje kamarádka, která v tom táboře pracovala, říkala, že ti uprchlíci mají dost často pocit, že takhle se v Německu stravuje každý, že si stěžují, když ty banány dostanou třeba jenom dva. A nedokážou pochopit, že ti studenti, co tam pracují, mají kolikrát doma v lednici sotva z poloviny tak fancy věci, které se podávají tam. A tohle mi přijde hrozně nebezpečné, nechat člověka několik let žít v tom, že Evropa je místo, kde bez práce padají pečení holuby do huby a kde se každý má dobře, aniž by musel pracovat… Co jsem tím ale chtěla říct – já sama na tuhle záležitost nemám vyhraněný názor a proto mě vždy překvapuje, kolik se najde „chytrolínů“. Jednou věcí jsem si ale jistá, tohle je problém, který musí Evropa řešit společně.
    .
    ad EU) Já vždycky říkám, že EU má svoje mouchy. A nemá jich málo. Na druhou stranu je nepopiratelné, že EU přinesla a stále přináší spoustu výhod v porovnání s těmi mouchami. Myslím, že o EU toho nevím zrovna málo (v porovnání s tématem migrace), proto by mě zajímalo (teď tedy hlavně cílím na paní Ivanu), jakým způsobem by se měla EU obrodit. Není to špatná myšlenka a nejde říct, že s ní nesouhlasím, proto mě zajímá „JAK“. Na druhou stranu ale odmítám ten argument, že „bez EU jsme byli a taky to fungovalo“ – to je sice pravda, ale nutné si uvědomit, že v roce 2004 bylo bez EU ještě celkem dost států. A nemá smysl předstírat, že ČR může být druhým Švýcarskem nebo že ostatní státy by odchod ČR zajímal tak, jako je zajímá odchod Británie. Přijde mi, že hodně lidí si, když se řekne EU, představí rozkradené peníze, „Bruselský diktát“ v podobě toho, že se pomazánkové máslo nemůže jmenovat pomazánkové máslo aj. Spousta lidí už ale nevidí, že nám EU přinesla možnost svobodného pohybu – ať už našeho, tak zboží či peněz. Pro spoustu věcí je jednotná právní úprava – vždyť kolik lidí si chce před banalitou, jakou je nákup bot na e-shopu studovat zahraniční právní předpisy? Jak by státy pokutovaly ty, co spáchali v zahraničí přestupek, kdyby neexistovala přeshraniční spolupráce. Ano, tohohle všeho by šlo dosáhnout i bez EU, ale rozhodně ne tak snadno a rozhodně ne teď.
    .
    ad humanitní obory) Asi se budu opakovat, ale ani tady nemám vyhraněný názor. Souhlasím s Pavlem, že tohle dost možná vyřeší trh sám. Každý průměrný absolvent SŠ si zjistí, co obnáší studovat jeho vysněnou VŠ a jak to bude s jeho uplatněním. A pak je na každém, zda si zvolí „cestu svého srdce“ nebo bude víc „profit oriented“ A jakmile lidi zjistí, že si zedník může vydělat za den několik tisíc, zařídí se podle toho. Souhlasím s tím, že absolventů humanitních oborů je hodně. A jsem trochu skeptická, zda jsou opravdu všichni schopni kritického myšlení a diskuze, jak popisuje Vlasta v článku. Na druhou stranu tohle nevyřeší jejich umělé osekání či rušení. Z mého pohledu je úzce zaměření humanitní vzdělání „málo“, stejně tak jako studium jazyka, pokud člověk nechce být překladatel či tlumočník. Já to vnímám jako skvělý doplněk ke studiu něčeho, co je víc orientovaného na praxi. Na druhou stranu tady se bavíme o ideálech. Sama můžu říct, že i sebelépe koncipované vzdělání může člověku přinést skoro nic, pokud nemá zájem sám. A nikdo netvrdí, že ten, co studuje jazyk/sociologii/historii, k tomu ve volném čase nedělá nic jiného. A upřímně mi přijde, že je ta role VŠ občas až přeceňovaná. Vždyť kolik lidí pracuje v oboru, který vystudovalo? A pokud ano, kolik lidí skutečně využívá informace, které se na té VŠ naučili? Mně osobně začala VŠ dávat větší smysl, až když jsem se vrátila z pobytu v zahraničí a když jsem začala pracovat. Že jsem se přestala bát sama sobě přiznat, že když nebudu pracovat v oboru, že je to v pořádku. Že když se nenaučím všechno, co se naučit mám, že je to v pořádku. A že když se budu muset věci učit za pochodu, že je to v pořádku taky.

    1. Ještě jsem málem zapomněla tu svojí „Bemerkung“ k islámu a muslimům.
      .
      Z teoretického hlediska toho o islámu nevím moc, na druhou stranu mám za sebou hodiny a hodiny rozhovorů s lidmi zejména s Turecka a chtěla bych říct jedno – nejde to paušalizovat! Stejně jako nejde říct, že každý křesťan/katolík/věřící je pokorný pánbíčkář, nejde říct, že muslim muž je agresivní terorista a muslimka žena má na hlavě šátek a je podřízená svému muži.
      .
      Co jsem tak pochopila z rozhovorů s muslimy i nemuslimy žijící v muslímských zemích, to jak každý jednotlivec přistupuje k víře může být naprosto odlišné. Jsou ženy, které jako svůj projev víry potřebují mít zahalené vlasy, nosit delší oblečení, pravidelně se modlit a než aby riskovaliy že sní vepřové, tak budou v Německu raději několik měsíců jíst vegetariánskou stravu. Jsou ženy, kterým stačí nenosit velké výstřihy a krátké sukně, nepít alkohol a dodržovat určité zásady. Jsou ženy, které nosí minisukně, experimentují s účesy, rády si dají skleničku vína či šunku a přesto o sobě tvrdí, že jsou muslimky. Analogicky tomu znám ženy křesťanky, které chodí několikrát týdně do kostela, nosí bavlněné dlouhé sukně, nikdy by nepoužily kondom a pokorně přijímají, co jim život přichystal. Znám křesťanky lesby. Znám křesťanky, pro které je víra jen vnitřní vírou a tím to celé končí. Ano, jsou určité tradiční tipy, jak přistupovat k víře, ale není to jediná cesta.
      .
      Zrovna včera jsem byla svědkem diskuze mezi studenty práv – cca 15 Turků, 1 Čínan, 1 Španěl a já Češka. Měli jsme argumentovat, zda může učitelka ve škole nosit na hlavě šátek. A překvapilo mě, kolik holčin s Turecka bylo pro, aby ten šátek nenosila, že škola má být apolitická, že nejprve by se měla ta náboženství vysvětlit.
      .
      Potkala jsem spoustu muslimů, které upřímně mrzelo, že je islám spojovaný s terorismem. Všichni do jednoho mi řekli, že tohle nemá s islámem nic společného. A dost z nich aktivně pracovalo na tom, aby různé aspekty jejich víry vysvětlilo.
      .
      A co mě osobně přišlo hodně zajímavé – měla jsem já (jako ne-tolik-dogmatická-katolička vychovaná v tradiční věřící rodině) rozhovor s kamarádkou z Itálie (ateistka a free spirit) a kamarádkou z Turecka (ne-tolik-dogmatická-muslimka) – a kupodivu jsem se daleko víc ohledně svých názorů shodla právě s tou holčinou z Turecka než z Itálie, což by na první pokus asi nikdo nehádal.
      .
      Abych předešla případným nedorozuměním – je mi jasné, že jsem potkala svým způsobem „elitu“ – muslimy, jejichž rodiny si mohou dovolit poslat své děti do zahraničí, studenty vysokých škol. To nic ale nemění na tom, že přístup k víře se může hodně lišit. Navíc v podobné „elitní bublině“ se z velké části pohybujI i v ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *