Prezidenti za mřížemi

Dnes by své dvaaosmdesáté narozeniny oslavil Václav Havel, bývalý disident a pozdější prezident Československé a České republiky. Havel je pro mnohé symbolem Česka jako demokratického a vyspělého státu, podobně jako třeba Tomáš Garrigue Masaryk (a snad do jisté míry i Edvard Beneš).

Zdroj: Lidovky.cz

Pokračování textu „Prezidenti za mřížemi“

Podíl Československa na Mnichovské dohodě

Pro český národ i stát je do značné míry definující období první republiky. Tehdy poprvé po několika stech letech měli Češi možnost vládnout si sami bez nutnosti brát ohled na to, co si myslí ve Vídni. Zároveň byli v této době v čele státu politici, kteří se o vznik Československa významně zasadili. Úspěšné založení státu s Prahou jako hlavním městem se podařilo i díky účasti Čechů v bojích první světové války.

Podíváme-li se dnes na posledních sto let, nenajdeme jiné historické období, na které by se dalo dívat pozitivně. Sametová revoluce stále není dost daleko na to, abychom ji prohlásili za čistý dějepis a stále existuje mnoho Čechů, kteří rozporují její pozitivní dopad. Období socialismu pak označují pozitivně jen ti nejzatvrzelejší komunisté, dobu protektorátu Čechy a Morava si možná bude chválit fašista přející svým spoluobčanům jen to nejhorší.

Mostecká stávka

První republika je však obdobím čistým. O její vznik se zasloužila odvaha Československého národa a v jejím čele stáli ti nejschopnější politici. Díky tomu bylo Československo dobrem, které nám bylo po takovou dobu odpíráno.

Vědomi si tohoto břemene, Čechoslováci se chovali vždy vzorně a stát o své občany láskyplně pečoval. Až pak se z ničeho nic Němci v pohraničí začali fašizovat. Ne, tak jednoduché, jak se někdy může zdát, to opravdu nebylo.

Ti z nás, pro které historie skončila v deváté třídě ZŠ, se nikdy nedozví kontext této situace a Československo budou vnímat jako oběť, která nikdy neudělala nic špatně, krom toho, že neměla dost zbraní na obranu před sousedy snažícími se ji roztrhat na kousky. Sudetské Němce pak budou vnímat jako zrádné krysy, s nimiž se nám po druhé světové konečně podařilo zatočit. Jak už to tak bývá, ta situace tehdy byla o něco komplikovanější a méně čistá – šlo totiž o politiku.

Pokračování textu „Podíl Československa na Mnichovské dohodě“

Každý má právo na názor. Nebo ne?

Nedávno jsem v Respektu četla úvahu amerického politologa a publicisty Fareeda Zakaria, pravidelného přispěvatele týdeníku. Jeho článek o ohrožení demokracie samotnými demokraty ve mně vyvolal zjištění, že i já sama možná demokracii čas od času ohrožuji.

Volební plakát z Mostu…

Pokračování textu „Každý má právo na názor. Nebo ne?“

5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout

O “přátelské pomoci”, kterou Československu poskytly před padesáti lety některé země Varšavské smlouvy, slyšíme teď neustále. Chystají se koncerty, pochody, památkové akce. Do kin přichází film o Palachovi, který je symbolem konce Pražského jara. K tehdejším událostem se vyjadřují pamětníci z řad běžných smrtelníků, ale také herci, zpěváci, politici, spisovatelé. Pokud se ale chcete o šedesátém osmém dozvědět něco víc, ověřit si, jestli máte správné informace nebo si třeba přečíst zamyšlení, jestli jsme se měli bránit nebo ne, máme pro vás několik tipů na čtení! (Symbolických pět.)

21. srpen v Liberci, zdroj: Moderní dějiny

Pokračování textu „5 knih o šedesátém osmém, které by vás neměly minout“

Islám a lidská práva. Jde to dohromady?

Máte někdy pocit, že ti teroristé a vyznavači Alláha snad ani lidé nejsou a že se na ně listina základních lidských práv a svobod nevztahuje? Koneckonců, kdyby Čech (nebo kdokoliv jiný z vyspělejších zemí) přijel do země, kde převládá islám, určitě ho na ulici bezdůvodně ukamenují. Nebo ne? Pokračování textu „Islám a lidská práva. Jde to dohromady?“

O Hawkingovi a populárně naučné literatuře

Knihy o fyzice obvykle nečtu. Vždycky jsem si myslela, že to není nic pro mě – že tomu vůbec nerozumím a vlastně mě to ani až tak nezajímá. Pak jsem se dostala k Hawkingovi a jeho Stručné historii času a Vesmíru v kostce. Respektive ono krásné ilustrované vydání se dostalo ke mně. A během čtení jsem si uvědomila, že vyhýbat se neznámému by byla věčná chyba.

zdroj: Vlasta Řenčová

O fyziku Stephenu Hawkingovi bylo napsáno hodně. Jeho slavné knihy A Brief History of Time & The Universe in a Nutshell jsem četla přibližně v době, kdy tento geniální vědec letos v březnu zemřel. Tehdy se ve mně začala rodit myšlenka, kterou bych dnes ráda rozvedla. Pokračování textu „O Hawkingovi a populárně naučné literatuře“

Vedro na padnutí přinese skutečnou migrační krizi

Indie v boudnu pocítí globální oteplování výrazněji

Zdá se, že migrační krize polevuje. Imigrace z východu pomalu klesá a s ní utichají i zdejší okamurské davy zděšené ze scén, kdy skupiny uprchlíků znásilňují české ženy a děti (sice se to nikdy nestalo, ale mohlo by!). Zatímco čeští politici zneužívali migrační krizi ke zvýšení popularity a vytváření smyšlených problémů, které se řeší snadněji než ty skutečné, jeden velký problém nám pěkně bobtná ve vzduchu. Pokud jste si toho nevšimli (pravděpodobně jste poslední měsíc žili ve sklepě), tak průměrná teplota na Zemi stále roste.

Pokračování textu „Vedro na padnutí přinese skutečnou migrační krizi“

Proč potřebujeme humanitní vědy

O školství a významu jednotlivých vědních disciplín se v poslední době hodně mluví. Někteří nevidí smysl v humanitních oborech, které nejsou zárukou úspěšné kariéry, jiní tvrdě kritizují požadavky na znalosti základní matematiky. Takovému souboji bych se ráda vyhnula. Namísto toho nabízím zajímavý tip na čtení – Why Democracy Needs The Humanities (Proč demokracie potřebuje humanitní vědy) s krycím názvem Not For Profit (Ne za účelem zisku). Pokračování textu „Proč potřebujeme humanitní vědy“

Mělo Československo smysl?

Když připravuji článek na nějaké historické, ale i politické téma, snažím se přistupovat k němu zodpovědně. Informace vyhledávám už dlouho před tím, než sepisuji samotné odstavce, svůj názor si vytvářím na základě čtení literatury a sledování dění ve společnosti. A právě o jednom literárním zdroji bych ráda napsala dnes.

Zdroj: Vlasta Řenčová

Pokračování textu „Mělo Československo smysl?“